Desítce učitelů ze ZŠ pomohly při zlepšování jazykových a pedagogických dovedností zahraniční pobyty

Dva „covidové“ roky de facto zmrazily společenský život nebo jej alespoň omezily na minimum. Proto jsme byli velmi rádi, že se v letošním roce 2022mohly konečně uskutečnit všechny jazykové pobyty, které byly dosud odsouvané na „lepší časy“. Tyto pobyty jsou v rámci projektu Erasmus+ velikým přínosem především pro učitele cizích jazyků, kteří zde kromě zlepšování a pilování svých jazykových dovedností získávají cenné informace a zažívají „na vlastní kůži“ přínos nových metod výuky s důrazem na prožitky žáků, propojení cizího jazyka a pohybu nebo s dalšími předměty. Zároveň je to jednak skvělá příležitost k výměně pedagogických zkušeností s ostatními pedagogy z Evropy, a jednak příležitost k poznávání, jakým způsobem probíhá výuka cizího jazyka v ostatních státech EU. Avšak nejen učitelé cizích jazyků projevili zájem o pobyty v zahraničí. Také pro členy Týmu duševního zdraví nebo pro asistenty pedagoga jsou důležitým zdrojem zkušeností, nejen co se výukových cílů týče, ale i náplně práce pedagoga, práce s žáky začleněnými v rámci inkluze do běžného vzdělávání a přístupu k těmto dětem v rámci učebního procesu.

První, která se v tomto roce vypravila na jazykový pobyt v zahraničí, byla Alena Kohoutová Pavlásková, která své zkušenosti s výukou a zážitky z pobytu v německém Lindau popsala v jednom z předchozích čísel Zručských novin. Celkem se letos zahraničních zájezdů zúčastnilo 10 zaměstnanců naší ZŠ.  Pobyty probíhaly od března do listopadu,nejvíce se jich uskutečnilo v letních měsících, kdy učitelé využili volného času o hlavních prázdninách k dalšímu sebevzdělávání. O tom, v kterých zemích Evropy se vzdělávali, co jim pobyt přinesl nového a jaké novinky by rádi převzali do své výuky, vám více poví v tomto článku.

Za angličtinou na ostrov Malta

Na přelomu června a července (27. 6. – 8. 7.) se vydaly za jazykovým vzděláváním na ostrov Malta do města St. Julian´s Pavlína Karlová a Helena Jeřábková. Obě učitelky působí na I. stupni, proto je pro ně důležité vyučovat malé žáky hravě, intuitivně a probouzet v nich přirozenou chuť osvojit si nový cizí jazyk. Pro obě zmíněné to byl první zahraniční pobyt. „Hlavním důvodem, proč jsem se chtěla mobility zúčastnit, pro mě bylo zdokonalení úrovně mé angličtiny, prověření schopnosti plynulé komunikace s okolím bez možnosti používat mateřský jazyk a poznání nových metod výuky cizího jazyka z pozice studenta,“ uvedla Helena Jeřábková. Pavlína Karlová chtěla během zahraničního pobytu poznat především současné trendy v oblasti výuky anglického jazyka na prvním stupni základní školy.

Pro učitelky naší ZŠ bylo velkým přínosem, že všechny aktivity, které v rámci kurzu na Maltě probíhaly, si vyzkoušely v roli žáků. To jim umožnilo lépe pochopit, jak se žáci během aktivit asi cítí, kde může nastat nějaké úskalí a také na jaké předchozí znalosti jazyka je třeba v aktivitách navázat, u jaké jazykové úrovně mohou tu kterou aktivitu použít. „Získala jsem mnoho inspirace a materiálů využitelných při výuce anglického jazyka na I. stupni základní školy. Velkou inspirací pro mě byla i vyučující, která vše pečlivě vysvětlila, ukázala a nechala nás si vše vyzkoušet. Vždy byla trpělivá a velice svědomitá. Získala jsem zásobník her, didaktických postupů, metod a nápadů, jak u žáků rozvíjet čtenářskou gramotnost, poslech a mluvení,“ popisuje Pavlína Karlová.

Nedílnou součástí jazykového vzdělání je i změna prostředí. Člověk najednou musí cizí jazyk naplno používat při běžné každodenní komunikaci, opustí svou komfortní zónu a plně se zapojí do běžného života v cizině. I to bylo pro Helenu Jeřábkovou jedním z mnoha kladů této mobility. „Zahraniční jazykový pobyt je jakési vtažení do jiného světa. Mimo jiné je i přínosem možnost být bez rodiny - neřešit denní starosti a naplno se věnovat studiu. Stejně tak oceňuji možnost kontaktů jak se zahraničními kolegy učiteli, tak i později s jejich školami,“ dodává. Pavlína Karlová zase ocenila sdílení a výměnu zkušeností s našimi blízkými sousedy, s učiteli z Polska a Maďarska.

Obě učitelky během svého pobytu poznávaly také život na Maltě. O ostrově mluví jako o „jednom velkém městě“. Díky výletům s průvodci poznávaly malebná zákoutí, seznamovaly se s jeho multikulturalitou, historií. Pavlína Karlová říká, že cestovat po Maltě je velice snadné, doprava je hustá, spoje jezdí často, ale není možné se spoléhat na nějakou pravidelnost a dochvilnost u odjezdů prostředků hromadné dopravy, časy jsou totiž velmi orientační. Helenu Jeřábkovou zase oslovily večerní procházky po městě, které nabízí nepřeberné množství volnočasových aktivit od sportu přes nakupování až po posezení s novými přáteli. Pokud se příležitost rozvíjet své jazykové dovednosti opět naskytne, určitě by obě tuto možnost využily pro další jazykový rozvoj, tentokrát třeba více se zaměřením na výukové metody, které obzvlášť u dětí na I. stupni musí být co nejvíce pestré.

V hlavní roli ruština

Navzdory vypjaté situaci na východě Evropy nelze popřít následující, ruština je stále oblíbeným druhým cizím jazykem, pro který se na naší škole každý rok rozhodne přibližně polovina žáků 7. ročníku (v tomto ročníku si žáci volí druhý cizí jazyk – ruský nebo německý). Za účelem oprášit a rozvíjet své jazykové dovednosti v rámci ruštiny se vydala Petra Lhotáková. V termínu od 4. - 15. 7. vyrazila do Rigy, lotyšské metropole. Zde navštěvovala všeobecný kurz ruštiny, aby mohla mimo jiné snadněji doučovat naše ukrajinské žáky, kterým pomáhá s osvojením základů češtiny.

Do ciziny za jazykovým vzděláním vycestovala poprvé, ale bylo to pro ni natolik inspirativní, že by se ráda – pokud bude možnost – zúčastnila dalšího jazykového kurzu i v budoucnu. Své zkušenosti se studiem popsala následovně: „Velkou inspirací pro mě byl zejména přístup vyučující, která nás nutila i mezi sebou hovořit rusky, a to i o přestávkách. Přínosem je dozajista živá komunikace nejen s vyučujícími, organizátory kurzů, ale i při běžném způsobu života v cizím městě, jako jsou nákupy, exkurze, restaurace, atd.“

Celý pobyt v rámci zahraničních mobilit prý pro ni byl jedno veliké dobrodružství. Denně s kolegyní z jiné školy nachodila cca 20 km po městě, které se snažila co nejvíce poznat. Vlakem se vydaly k Baltskému moři, navštívily trhy, muzea, památky, zoo, pluly lodí. „Největší zábava byla ovšem se spolužákem Michaelem z USA z Kalifornie (62 let), který rusky hovořil s excelentním americkým přízvukem a každou větu začínal požitkářským ,ooouuuuuukeeeeejjjjj´. Když jsme probírali lekci RESTAURACE a on si měl objednat prosecco, zněla jeho objednávka ,ooouuuuuukeeeeejjjjjj, odin prooooouuuuuusekoooooouuu´. I učitelka brečela smíchy. S Michaelem jsem dosud v kontaktu přes sociální sítě,“ vypravuje na závěr s úsměvem Petra Lhotáková.

Regensburg – město studiu němčiny zaslíbené

V červenci se se zahraničními jazykovými kurzy projektu Erasmus+ roztrhl pytel. Dalším učitelem naší ZŠ, který se vypravil v termínu od 18. 7. do 29. 7.  do Německa, konkrétně do Regensburgu (česky Řezno), byl učitel německého a anglického jazyka Robert Kulík. Ten není v oblasti zahraničních mobilit žádným nováčkem. Zahraničních jazykových kurzů se účastní opakovaně (Vídeň, Malta). „Tento jazykový kurz byl pro mě ovšem jiný z mnoha důvodů, a to kvůli covidovým nařízením,  pozici  jazykové školy v historickém centru, poznávání každodenního života obyvatel Regensburgu apod.,“ popisuje. Navzdory tomu, že v létě jsme si užívali uvolnění a život bez pozůstatků doby covidové, u našich německých sousedů, jak potvrzuje Robert Kulík, některá nařízení přetrvala a mobilita jimi byla poznamenána.

Zde v Regensburgu navštěvoval kombinovaný jazykový kurz pro učitele německého jazyka na ZŠ, který je zaměřen nejen na zdokonalování němčiny, ale i na poznávání nových výukových metod a jejich prožití v roli žáka při praktické výuce. Velkou inspirací pro něj bylo setkávání s řadou kolegů z ostatních okolních zemí nejen Evropy, ale celého světa, se kterými si mohl vyměňovat své pedagogické zkušenosti.

„Tohoto jazykového kurzu se zúčastnili kolegové z různých zemí světa, např. z USA, JAR, Francie, Velké Británie, Ruska, Maďarska, Sýrie apod. Velmi podnětnou novinkou byla pro mne informace týkající se školského systému v Maďarsku. Výuka cizích jazyků, především německého jazyka, zde má velkou podporu ze strany MŠ. Žáci v Maďarsku se snaží komunikovat a zároveň i přemýšlet v daném cizím jazyce,“ uvádí. Studium cizího jazyka tak u našich maďarských sousedů začíná mnohem dříve než u nás. Tamější žáci tak mají možnost hlouběji proniknout nejen do systému gramatiky a jazykovědy, ale i do užití němčiny v mluveném projevu.

Na závěr Robert Kulík dodává: „Mým největším zážitkem byla závěrečná oslava pro účastníky kurzů v jazykové škole Horizonte. Měl jsem možnost blíže poznat i jiné lektory či studenty z různých zemí světa. Určitě bych doporučil tento kurz i ostatním zájemcům.  Lidé v Bavorsku, speciálně v Regensburgu, jsou totiž velice přátelští a Češi jsou zde vítáni.“

Za angličtinou do zeleného Irska

V termínu od 1. 8. do 12. 8. dále do ciziny vycestovaly učitelka angličtiny na II. stupni Petra Jasanská, která sbírala nové zkušenosti a rozvíjela svou angličtinu v irském městečku Cork, a ředitelka Ivana Stará se zástupkyní a vyučující na I. stupni Janou Pokornou, které obě pobývaly v hlavním městě Irska,  v Dublinu. Zatímco Jana Pokorná měla svůj kurz zaměřený na výuku angličtiny u dětí I. stupně ZŠ, Ivana Stará se v rámci svého kurzu zaměřila na využití moderních technologií ve výuce angličtiny.

Petra Jasanská si zvolila svůj kurz na jazykové škole Active Centre of English Training v Corku za účelem zlepšení jazykových a učebních kompetencí. „V Irsku jsem ještě nikdy nebyla a chtěla jsem být vystavená prostředí, kde je sice úředním jazykem angličtina, ale někteří obyvatelé raději mluví irštinou se specifickým místním dialektem. Na to jsem se velmi těšila a samozřejmě také na krajinu a kulturu jako takovou,“ popisuje kritéria, která sehrála roli při jejím výběru vhodného kurzu. Výuka v jejím kurzu probíhala formou workshopu, kterého se účastnilo celkem 7 studentek. Kromě klasických aktivit, které měly obohatit hodiny angličtiny jednotlivých účastníků, se jim naskytla i pěkná příležitost: „V rámci kurzu jsme porovnávaly vzdělávací systémy v různých zemích s velkým důrazem na irské vzdělávání. Jeden den jsme dostaly příležitost podívat se do jiných hodin, což byla skvělá zkušenost. Následně jsme si dávaly zpětnou vazbu,“ uvádí Petra Jasanská. A dodává ještě další novinky, které ji během kurzu překvapily: „V Irsku jsou běžné oddělené školy pro dívky a chlapce. Na základě studií se ukázalo, že chlapci mají lepší výsledky, pokud jsou ve smíšených třídách. Naopak dívky mají lepší výsledky, pokud jsou ve třídě jen se samými dívkami. Dále jsem se dozvěděla, že na Tchaj-wanu je běžné, že učitel udeří žáka přes záda. Rodiče k tomu musí dát písemný souhlas.“

Petra Jasanská měla za 14 dnů možnost vyměnit si řadu zkušeností s ostatními kolegy, poznat školské systémy i jiných zemí, které se mnohdy dost odlišují v přístupu ke vzdělání a žákům od toho našeho. A samozřejmě byl i čas poznávat místní památky a kulturu. Petra se tak podívala např. na zříceninu Blarney v okolí. A v čem byl tento výlet tak mimořádný? „Na Blarney jsem se vypravila, abych políbila proslulý “kámen výřečnosti”.  Ten se nachází na stěně ochozu hradu, je umístěn v úrovni nohou, ale člověk jej musí políbit v záklonu vleže na zádech nad kovovou mříží, kde vidíte, jak vysoko nad zemí jste. Takže nic pro slabé nátury. Zvládla jsem to, kámen políbila a moment zpečetila fotografií,“ vypráví svůj silný zážitek z Irska. Pokud opět situace dovolí, v některém případném dalším zahraničním kurzu by se ráda zaměřila např. na projektovou výuku v hodinách angličtiny nebo na uplatnění metody CLIL (integrace výuky odborného předmětu a cizího jazyka).

Ivana Stará a Jana Pokorná studovaly své zaměření v angličtině necelých 300 kilometrů severozápadně od Corku, kde pobývala Petra Jasanská, a to v Dublinu. Jana Pokorná se zdokonalovala ve výuce angličtiny a plánování lekcí pro třídy I. stupně. „Získala jsem “osvěžení” v oblastech plánování lekce anglického jazyka a řízení třídy. Načerpala jsem další možnosti, jak u žáků rozvíjet procesy psaní, čtenářskou gramotnost, poslech a také mluvení,“ popisuje přínosy svého kurzu. „V rámci kurzu jsem se mohla seznámit v odpoledních blocích s irskou literaturou, kulturou, historií a irskými tradicemi. Ve volném čase jsem navštívila mnoho významných památek v Dublinu a jeho okolí, např. Trinity College a knihovnu, National Gallery, Killruderry House,  dále parky v centru, aj. Velmi mě imponoval výlet na ostrov Howth a procházka po pobřeží, kde byl nádherný výhled na moře, a dokonce jsem měla štěstí na lachtaní rodinku, která se usídlila na kamenech v blízkosti pobřeží a nechala se nerušeně pozorovat kolemjdoucími turisty,“ vypráví o svých zážitcích Jana Pokorná. A co vzkazuje svým kolegům, pokud snad váhají vyjet na nějakou zahraniční mobilitu? Aby neváhali ani minutu, protože vše, co v cizí zemi zažijí, ať už v rámci kurzu nebo při běžném všedním životě, je nějakým způsobem obohatí.

Ivana Stará si vybrala už poměrně dost specifický kurz. Jako učitelka angličtiny nepotřebuje ani tak zdokonalování v anglickém jazyce, zato využila příležitost zjistit, jaké možnosti nabízí zapojení moderních technologií při výuce cizího jazyka. „Využití moderních technologií považuji za samozřejmost v současném vzdělávání a tento kurz zcela naplnil má očekávání a velmi mě obohatil o metody, které lze využít při výuce mnoha předmětů. Seznámila jsem se s několika velmi zajímavými digitálními nástroji, které oživí výuku, zapojí do výuky všechny děti ve třídě, žáci budou aktivní a motivovaní a díky tomu je bude výuka i bavit. Učit se naplno a s radostí je jeden z cílů naší školy,“ uvádí.

Pro Ivanu Starou to byla již čtvrtá zahraniční mobilita v rámci projektu Erasmus+ a stále je, jak vidno, co objevovat a učit se něco nového. „Byla jsem dvakrát ve Velké Británii, jednou na stínování ve městě Bournemouth, během kterého jsem navštívila několik anglických základních škol a měla jsem možnost sledovat výuku přímo na těchto školách. O několik let později jsem se zúčastnila kurzu metody CLIL v anglickém Brightonu. Obohatit výuku zeměpisu anglickými slovíčky je přidaná hodnota této zajímavé metody, tedy jak anglicky učit odborné předměty, což bylo cílem této mé mobility a díky tomu jsem připravila a zrealizovala několik hodin na naší škole. Dále jsem se zúčastnila stínování ve slovinské škole Dobje pri Planini. Škola v Dobje je moderní mateřskou a základní školou, která podporuje inovativní metody a přinesla mi spoustu inspirace. Navštívila jsem několik hodin různých vyučovacích předmětů vedených tak, že aktivní byli žáci a učitelé byli průvodci na cestě za poznáním,“ vysvětluje. V letošním kurzu pro ni byla zajímavá např. tvorba podcastu a poznání celého procesu tvorby. Zároveň měla možnost poznat, jak funguje irské školství. Jak sama uvádí, před cestou na kurz do Irska si nastudovala, že v Irsku se hodně dbá na potřeby a zájmy žáka, kdy se rozvíjí především jeho silné stránky.

„Po diskuzi s naším skvělým učitelem v jazykové škole jsem zjistila, že v Irsku je školství někde tam, kde české. Čeká na transformaci a nové přístupy, ale je to hodně komplikované a jako všude velmi záleží na učitelích samotných, jak k tomu přistupují. Zároveň jsem díky tomu, že v mém kurzu byli převážně učitelé z Polska a Maďarska, pochopila, jak jsou tyto školské systémy svázány povinnostmi, které jim dané země dávají. Na kurzu se mnou byli velmi kreativní a šikovní kolegové z těchto zemí s výbornou znalostí angličtiny, ale zároveň sdíleli, jak rádi by tyto inovace zapojili do svých hodin a jak je to někdy těžké, protože musí striktně dodržovat osnovy, které jim to předepisují. A tak jsem byla vděčná za reformy a nové přístupy, které můžeme uplatňovat v českém školství,“ dodává. Vedle studia měla samozřejmě i příležitost užít si trochu radovánek v cizí zemi, a tak si např. vyzkoušela, jaké to je jít se vykoupat do irského moře. To mělo začátkem srpna pouhých 14 stupňů Celsia, ale přesto bylo možné na pláži narazit na řadu koupání chtivých Irů. „Nejzajímavější pro mě byly večery nad sklenicí výborného irského piva Guiness  a nejvtipnější bylo spát 14 dní pod jednou dekou s kolegyní ze školy na  posteli, která byla pro dvě docela malá,“ popisuje jeden z veselých zážitků. Pokud by snad někdo další z učitelů chtěl vycestovat, má její plnou podporu.

Za „stínováním“ do Španělska

Pod pojmem „stínování“ si představte v podstatě návštěvy českých pedagogů na hodinách v zahraničních školách. Jste vpodstatě jakýmsi „stínem“ zde vyučujících pedagogů a vaším úkolem je sledovat, jakým způsobem výuka probíhá, jaká při ní panuje atmosféra, jak vypadá práce pedagoga se třídou a jaké metody jsou při výuce aplikovány. Tohoto stínování (shadowing v angličtině) se v říjnu od 17. 10. do 21. 10. zúčastnily učitelka AJ Petra Jasanská, asistentka pedagoga Michaela Vorlíčková a speciální pedagožka Iveta Holovská, která působí v Týmu duševního zdraví pro děti na naší škole. Všechny tři ženy se vydaly do španělské školy CEIP Sant Miquel v Tavernes de la Valldigna. „Stínování s sebou přináší nové zkušenosti a zkvalitnění pedagogického procesu přenosem zajímavých a užitečných přístupů a poznatků z osvědčené dobré praxe v zahraniční partnerské škole, což se ve všech bodech naplnilo,“ popisuje Iveta Holovská.

Uvedená škola ve Španělsku je školou inkluzivní a je určena pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Působí na ní 26 pedagogů a jeden sdílený speciální pedagog. „Mnoho dětí zde neumí primární vyučovací jazyk, tedy katalánštinu, není to však překážkou pro úspěšnou integraci žáků do školního prostředí. Neznalost vyučovacího jazyka nedává žákům také možnost odkladu školní docházky. K tomu dochází pouze ve výjimečných případech, kdy je dítě tělesně či mentálně postižené,“ vysvětluje fungování školy dále Iveta Holovská. Odlišnosti mateřských jazyků žáků na škole Sant Miquel nejsou překážkou ve vzdělávání, naopak vedou místní učitele k využití nejrůznějších vizuálních pomůcek. Škola se taktéž zavázala k respektování rozmanitosti, rovnosti a začlenění všech dětí do společného fungujícího celku. Škola klade důraz především na projektové vyučování a také na využití moderních technologií, jako jsou např. tablety. Díky tomu se zlepšuje digitální gramotnost těchto sociálně znevýhodněných žáků. „Zaujalo nás, že v průběhu vyučování se nepoužívají učebnice, ale většinou tablety a pracovní listy. Místo učebnic se na stole objevuje celá řada manuálních pomůcek, tablety, vizualizace učiva přímo na lavici,“ popisuje své postřehy I. Holovská. Jak je vidět, máme se v cizině hodně čemu učit nebo přinejmenším poznávat, jak jinak lze přistupovat k výuce znevýhodněných žáků. I v tom je přínos stínování.

Věříme, že i v dalších letech bude situace příznivá a učitelé cizích jazyků, ale i ostatní budou moci vycestovat do zahraničí za účelem poznání. Jak je patrné z popisu pedagogů zručské základní školy, mají tyto mobility význam, a to nejen jazykový, vzdělávací. Zkusit si skutečně chvíli žít v cizím prostředí, to je zkušenost k nezaplacení. A to se vyplatí!

Blanka Olišarová ve spolupráci s učiteli ZŠ Zruč n. Sázavou