Základní škola Zruč nad Sázavou

Škola, která žije!

PŘIHLÁŠENÍ

OBSAHOVÁ ČÁST STRÁNKY

Za rozvojem učebních metod do habsburské metropole

Léto je obdobím cestování. A tak hned druhý den po vysvědčení přišel čas balit kufr. Stejně jako řadu mých žáků ze Základní školy Zruč nad Sázavou i mě čekala začátkem prázdnin, a to už v neděli 2. července, cesta do zahraničí. Ovšem nikoliv za účelem užívat si lenošení a pohodičku na pláži u moře. Mojí destinací se měla stát metropole našeho jižního souseda, kterého proslavila nejen skvělá alpská střediska lyžování, ale také známé cukrovinky Mozartovy koule, Sachrův dort, štrůdl a mimo jiné i sídla velkých vládců z řad habsburské dynastie.

Ano, moje cesta směřovala do Vídně. Zde jsem příštích 14 dnů (3. 7. – 14. 7.) měla rozšířit své metodické postupy uplatňované v hodinách německého jazyka. Tohoto kurzu jsem se mohla zúčastnit díky podpoře učitelů cizího jazyka v rámci projektu Erasmus+. Němčina, resp. její rakouská varianta, zněla všude – v metru, v tramvaji, na ulici, v obchodech, a tak přeladění do cizího jazyka proběhlo zcela přirozeně. Jako učitelka výtvarné výchovy jsem cítila také uspokojení, že se nacházím v jedné z kolébek evropské kultury, kde působili světoznámí umělci jako Gustav Klimt nebo Egon Schiele, představitelé secesní tvorby.

Výuka v rámci našeho metodického kurzu, který probíhal v režii jazykové školy ActiLingua Academy, byla rozdělena do 40 hodin absolvovaných v rámci dvou týdnů. Hned v pondělí ráno jsme společně s ostatními učiteli německého jazyka byli rozděleni do tří skupin po cca osmi členech. Ve skupině jsem se tak ocitla s dalšími třemi Češkami, dvěma kolegyněmi a jedním kolegou z Polska a poslední členka pocházela dokonce až z dalekého Norska. Naším dorozumívacím jazykem byla samozřejmě němčina. Během celého kurzu se nám vystřídaly tři skvělé lektorky: Magdalena Geiger nás podrobněji zasvětila do reálií Rakouska a Vídně, ukázala nám, jak kreativně a zábavně, a přitom jednoduše, vyučovat některé gramatické jevy a probrala s námi způsoby výuky jednotlivých tematických celků se zaměřením na všech pět smyslů. Anna-Katharina Draxl nám ukázala webové stránky, ze kterých čerpat podněty do výuky v podobě obrázkových materiálů, probrala s námi zvláštnosti rakouské varianty německého jazyka, která – jak jsem jako Češka mohla posoudit – je nám mnohem bližší. Schválně – víte, co to je karfiol, kredenc, šnytlík, štempl? Pod vedením Anny-Kathariny jsme také ve skupinkách natočili krátké video, které reflektovalo buď nějaký náš vídeňský zážitek nebo mělo představit město žákům. Poslední lektorka, Elisabeth Schrenk, s námi metodicky krok za krokem probrala nasazení pohádek ve výuce, práci s periodiky ve výuce a také opakování gramatických, lexikálních jevů, ale i poslechu či mluvení v rámci tzv. Stationenbetrieb – na každém stanovišti jsou aktivity zaměřené na procvičení konkrétní jazykové dovednosti. Náš metodický kurz byl zaměřen zcela prakticky na využití získaných materiálů i zkušeností v hodinách cizího jazyka, a to jak u absolutních začátečníků, tak i u pokročilých. Při výměně zkušeností s ostatními kolegy jsem měla příležitost zjistit, jaké postupy se jim ve výuce osvědčily či s jakými potížemi se v hodinách němčiny potýkají. Zajímavé bylo také porovnání motivace žáků učit se anglickému jazyku s jejich motivací k osvojení druhého cizího jazyka, tj. němčiny.

Během odpolední jsme měli možnost společně s ostatními kolegy z kurzu poznávat krásy Vídně a přilehlého okolí, ať již formou vlastních procházek (špacírů), v rámci společenských a sportovních aktivit, které pro účastníky metodického kurzu připravila jazyková škola nebo během víkendových celodenních či půldenních exkurzí. Za dva týdny jsme všichni měli pocit „zdomácnění“ – německy jsme byli nejen nuceni mluvit, ale také jsme v němčině i přemýšleli a nezřídka se nám i stávalo, že jsme ihned nemohli najít ve vlastní mateřštině odpovídající výraz. Postupně se mně i mým českým kolegyním do naší češtiny vkrádala německá slovíčka. Naše věty občas vypadaly nějak takto: „Sejdeme se v … a půjdeme na U-Bahn (metro), potom dáme Rundgang (okružní procházku) po těch a těch památkách, potom by to chtělo nějakou Wiener Melange (druh kávy, typický pro Vídeň) a to budeme pomalu zralé na schlafnutí (spánek).“ Během pobytu jsem měla možnost poznat nejen vídeňský kolorit obyvatelstva a nejrušnější místa a nejznámější památky Vídně, ale i některé typické projevy rakouského chování, především přesvědčit se o rakouské zdvořilosti: popřání pěkného dne na konci každého nákupu, ochota pomoci atd. Jako učitelka výtvarné výchovy jsem navštívila výstavy obrazů v Albertině, mohla obdivovat nejznámější secesní obraz Polibek od Gustava Klimta v zámku Belveder a také si užila výstavu vybraných děl Egona Schieleho a Gustava Klimta v Leopoldově muzeu. Mekkou Vídně jsou sídla Hofburg a Schönbrunn, překrásné císařské rezidence, odkud své země spravovala Marie Terezie nebo František Josef I., kterému po boku stála obdivovaná i zatracovaná Sissi. Zde jsem se mohla blíže seznámit se životem monarchů z habsburského rodu podřízeným dvornímu ceremoniálu a obdivovala nádheru vybavení těchto paláců. Úchvatná je schönbrunnská ZOO nebo procházka a posezení ve Volksgarten neboli Lidové zahradě (u vstupu narazíte na památník hudebního génia W. A. Mozarta), botanické zahradě nebo zahradách Belvederu. Ten pravý turistický mumraj vládne na náměstí před Stefansdomem, nádhernou katedrálou sv. Štěpána, ve známém zábavním centru Prater, kde si z obřího kola s vyhlídkovými kabinami, tzv. Riesenrad, užijete výhled na celé město, nebo na rozsáhlém nákupním bulváru Mariahilfer Straße. Karlsplatz s budovou opery, Nationaltheater (národní divadlo), Rathaus (radnice), Karlskirche (Karlův kostel), Augustinská hrobka … A nebyla by to řádná návštěva Vídně, kdyby člověk opomenul vychutnat si posezení a poklidné chvíle v některé z místních historických kaváren, např. v kavárně Demel, protože kavárenská kultura, kde se scházeli v minulém a předminulém století spisovatelé, básníci a umělci, patří k vídeňskému koloritu stejně neodmyslitelně jako pivo k Čechám.

Celý kurz, kterého jsem se díky naší škole a grantu z projektu Erasmus+ mohla zúčastnit, byl nesmírným přínosem – jak v rámci rozvíjení pedagogických dovedností, které mají přispět ke zkvalitnění výuky německého jazyka, tak i v navazování nových kolegiálních mezistátních přátelství a komunikace. A v neposlední řadě také přispěl k bližšímu poznání mentality a života našich rakouských sousedů, se kterými jsme díky dlouhé společné historii obou našich zemí svázáni možná více, než by se zdálo.

Blanka Olišarová


Přidáno 25. 7. 2017, autor: Roman Starý

Poslat známému Poslat na e-mail   tisk Tisknout   ↑ Nahoru

VSTUP Etřídnice
VSTUP EduBase

EduBase

 

Základní škola Zruč nad Sázavou - idatabaze.czZákladní školy - idatabaze.cz
 
KALENDÁŘ
loader Načítám...